Žáci ISŠT Benešov navštívili Rakousko a Itálii
Již tradičně na začátek školního roku se 45 žáků ISŠT Benešov s pedagogickým doprovodem zúčastnilo čtyřdenního poznávacího zájezdu do Rakouska a Itálie. Tento poznávací a odborně zaměřený zájezd měl za cíl přiblížit žákům krásu části rakouských Alp známých jako Vysoké Taury, ukázat romantiku italských Benátek a podpořit u nich zájem o technické vzdělání návštěvou výrobního závodu automobilky Lamborghini S.p.A., BMW motoren Werke AG Steyr a Maranella, mateřského města značky ferrari.
Příprava započala již na jaře. Ubytování, doprava, plánování trasy, předávání informací mezi žáky, prostě organizační maraton. Jen komunikace s automobilkami trvala dva měsíce. Možná je to i proto, že jsme chtěli, aby byl program ještě hodnotnější a zajímavější než před dvěma lety. Samozřejmě jsme mohli přenechat vše cestovní kanceláři, ale nevyhovoval nám jak program, tak i cena. A tak jsme se do toho vrhli. Termín zájezdu byl stanoven na 20. – 23. 9. 2016. Září se neslo ve znamení nervozity, dotazů žáků, nadšení a posledních organizačních záležitostí.
V den „D“, tj. 20. září. v 3: 15 hod ráno se všech 45 studentů a tři učitelé ISŠT Benešov sešli u školy a s nadšením vyrazili směr jižní Evropa. Zbytek noci jsme strávili v autobuse. Náš první cíl: město Steyr a exkurze v automobilce BMW Motoren Werke AG. Zde jsme se seznámili se strukturou koncernu BMW a prohlédli si výrobu motorů pro celý koncern. Asi po dvou hodinách jsme se rozloučili s městem Steyr a vyrazili směr Itálie, přímořské letovisko Rosolina Mare. Zde jsme měli na dvě noci zajištěno ubytování v apartmánech.
Ve středu ráno jsme posnídali a hurá k moři. Kupodivu moře bylo teplé, a tak jsme se vrhli do vln. V 11:00 hodin jsme naseli do autobusu a odjeli do Sant Agata Bolognese. Zde sídlí jedna z nejslavnějších automobilek světa – Lamborghini S.p.A. Měli jsme připravenou prohlídku muzea a výrobního závodu. Již muzeum bylo úchvatné. A pak přišlo to, v co jsme jen doufali. Ve čtyřech skupinách jsme mohli projít výrobní linku Lamborghini Avantador. Vidět jak tři metry od nás vzniká automobil za více než 200 000 € je celoživotní zážitek. Po cca třech hodinách jsme sedli do autobusu, rozloučili se se Sant Agata Bolognese a vyrazili do Maranella, města Ferrari. Zde měli žáci asi dvouhodinový rozchod. Mohli navštívit muzeum Ferrari, nakoupit suvenýry, projít se kolem výrobního závodu a nebo si mohli v blízkých showroomech zaplatit jízdu po městě ve Ferrari. Na to se žáci těšili, a také toho v hojném počtu využili. Jízda v kabrioletu po městě byla nezapomenutelná (cena mimochodem také). Asi ve 18:30 hod. jsme se rozloučili s Maranellem a vyrazili zpět do Rosolina Mare, kam jsme dorazili po 21. hodině.
Čtvrteční ráno nás uvítalo podmračeným, ale teplým počasím. Někteří chtěli vidět východ slunce nad mořem, a tak v půl sedmé ráno několik žáků s doprovodem vyrazilo na pláž. Bylo krásné sledovat východ slunce, i když se brzo schovalo za mraky. Po snídani jsme se opět vydali na pláž koupat se. Poté rychle balit, uklízet apartmány a přesun batožiny do autobusu. V 11:30 hod. jsme předali apartmány a vyrazili do města na oběd. V 13:30 hod. jsme nasedli do autobusu: směr Benátky. Autobus zastavil asi 10 km před Benátkami v městečku Fusina. Odtud jsme do Benátek odjeli vaporetem (takové mořské MHD). Po půlhodinové plavbě jsme vystoupili v přístavišti, každý dostal instrukce, „ kdyby se náhodou ztratil“. Poté jsme se pěšky vydali na náměstí Svatého Marka. Po cestě jsme minuli Canal Grande, viděli zácpy gondol v kanálech, obdivovali pouliční umělce a architekturu. To však nebylo nic proti náměstí Svatého Marka. Dóžecí palác, chrám Svatého Marka, náměstí a piazzetta se dvěma sloupy, symboly Benátek. Na prohlídku jsme měli zhruba 5 hodin. Ty utekly jako voda. V půl jedenácté jsme se vydali stejnou cestou k vaporetu. Cesta po moři v noci byla, téměř by se dalo říci, tajuplná. Po návratu jsme povečeřeli a ve 24:00 hod. vyrazili na noční přejezd do Alp, do města Heiligenblut - vstupní brány vysokohorské silnice Großglockner Hochalpenstraße.
Okolo šesté hodiny ranní jsme zastavili na parkovišti u mýtnice Großglockner Hochalpenstraße. Řidiči nám připravili snídani. Teplé párky, chleba a hořčice přišla všem k chuti. Po snídani jsme vyrazili na vyhlídku Franz Josefs Hohe. Horská silnice se klikatila po svazích kopců. Čím výše jsme byli, tím krásnější se nám otevíraly výhledy na horská údolí a na zasněžené vrcholky hor. Z nadmořské výšky 850 m. n. m. jsme vystoupali na parkoviště vyhlídky Franz Josefs Hohe do výšky 2 369 m. n. m. V průběhu dvouhodinového rozchodu jsme se mohli kochat výhledy na velehory, ledovec Pasterze, Swarovskeho vyhlídkovou věž, nebo si zakoupit upomínkové předměty. Poté jsme nasedli do autobusu a vyrazili na nejvyšší místo Großglockner Hochalpenstraße, a to průsmyk Edelweiss – 2 530 m. n. m.. Opět se silnice klikatila a my se kochali úžasnými výhledy. Na parkovišti Edelweiss jsme měli asi půl hodiny, abychom udělali několik fotofrafií a pokochali se při pití kávy výhledy na vrcholky Alp, kterým vévodil vrcholek Edekweisspitze (3540 m.n.m.).
A to bylo v podstatě z čtyřdenního zájezdu téměř vše. Ještě jsme sjeli po Großglockner Hochalpenstraße do údolí a za šest hodin jsme stáli v Benešově u školy. Sice unavení z čtyřdenního cestování, ale všichni plni zážitků a dojmů.
Na závěr se sluší hodnotit. Za to, že je naše hodnocení celé akce kladné, patří dík především žákům, účastníkům zájezdu. Byli jsme mile překvapeni, s jakou samozřejmostí po celou dobu dodržovali dohodnutá pravidla a zásady slušného chování a s jakým zájmem zjišťovali a přijímali informace. Poděkování patří také dopravci, firmě Marfi spol. s r.o. a jeho řidičům, kteří s námi bezpečně urazili trasu dlouhou 2 150 km.
Ing. Antonín Vošický, Ing. Jaroslav Bambas, Mgr. Tomáš Chvojka
učitelé odborných předmětů ISŠT Benešov
Foto zde.
Zřizovatel organizace
Úřední hodiny
podatelny:
Po | 7.30 - 14.30 |
Út | 7.30 - 14.30 |
St | 7.30 - 14.30 |
Čt | 7.30 - 14.30 |
Pá | 7.30 - 13.30 |
Černoleská 1997
Datová schránka: rzpw2gi
ISSBN(zavináč)kr-s.cz