Žáci ISŠT Benešov navštívili jižní Německo a Itálii

            ISŠT Benešov na začátek školního roku připravila pro 50 žáků školy čtyřdenní poznávací zájezd do jižního Německa a Itálie. Tento poznávací a odborně zaměřený zájezd měl za cíl přiblížit žákům krásu části rakousko-německých Alp známých jako Rupertiwinkel, ukázat romantiku italských Benátek a podpořit u nich zájem o technické vzdělání návštěvou italského Maranella, města majícího ve znaku splašeného hřebce, znak automobilů Ferrari.

             Tento zájezd jsme připravovali již poněkolikáté, takže nebylo složité zajistit ubytování a dopravu. Obtížnější to bylo s programem. Chtěli jsme, aby byl program ještě hodnotnější a zajímavější než před dvěma lety. Možná proto komunikace s automobilkami Maserati a Ferrari trvala téměř tři měsíce. Termín zájezdu byl stanoven na 16. – 19. 9. 2014. Čím blíže jsme se blížili tomuto datu, tím více rostla nervozita i nadšení. Přibývalo také dotazů žáků a také posledních organizačních záležitostí.

             Dne 15. září v 23:30 hod. se 49 studentů a dva učitelé ISŠT Benešov nadšeně sešli u školy. Po zjištění, že jsou všichni na svých místech, jsme vyrazili směr jižní Evropa. Zbytek noci a dopoledne jsme strávili v autobuse. Náš cíl: město Berchtesgaden, hora Kehlstein, známá rezidencí „Orlí hnízdo“. To se nachází v pohoří Bavorských Alp, asi 25 km od Salzburgu. Orlí hnízdo je umístěno na vrcholu hory Kehlstein v nadmořské výšce 1850 m n. m. Vzhledem k bezproblémové cestě jsme byli na parkovišti pod Orlím hnízdem již v půl osmé. Protože autobusy na Kehlstein odjížděly až v 8:30 hod., využili jsme volného času k prohlídce okolí. Jízda na horní parkoviště (1750 m n. m.) trvala cca půl hodiny. Během cesty nás elektronický průvodce v českém jazyce informoval o pohnuté historii Orlího hnízda. Z parkoviště nás ještě dalších 120 m vyvezl přímo do budovy Orlího hnízda původní výtah vytesaný uvnitř hory. Odtud jsme vyšli na terasu. Všichni jsme užasli: překrásné scenérie okolních hor, údolí přikryté mlhou, jasná obloha a vše zalité sluncem. Vystoupali jsme až na vrchol hory Kehlstein a v tichosti pozorovali okolí. Asi po dvou hodinách jsme se rozloučili s Kehlsteinem a Orlím hnízdem a v cca 12:30 hod. nasedli do autobusu. Cesta nás vedla do Rosolina Mare, kde jsme měli na dvě noci zajištěno ubytování. Rosolina Mare je přímořské letovisko ležící asi 60 km od Benátek. Zde jsme se ubytovali v připravených apartmánech, povečeřeli a plni dojmů ulehli do postelí s vidinou dalšího úžasného dne.

             Ráno jsme vstávali již v 6 hod. Čekala nás totiž návštěva mekky automobilového průmyslu – Maranello – Ferrari. Asi po dvou hodinách cesty začínalo být patrno, že se blížíme k Maranellu. Častěji byly vidět vozy Ferrari, reklamy a upoutávky u silnic se začaly barvit do červena. Ferrari pro nás připravilo asi dvouhodinový program. První část byla exkurze do výrobního závodu, druhá prohlídka muzea. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, první skupina odjela do výrobního závodu, druhá měla hodinu na prohlídku muzea. Výrobní závod byl úžasný. I když jsme závodem jen projížděli, viděli jsme, jak a kde vzniká automobil za 150 000 €.  Také jsme obdivovali testovací dráhu pro formule, na které se právě proháněly cestovní automobily. Závěrečná část cesty vedla kolem haly, kde se vyrábějí formule. Druhá skupina individuelně prohlížela muzeum. Muzeum bylo také skvělé. Vystavené modely, interaktivní videoukázky, stěna cti,… Po hodině se skupiny vyměnily. Po dvanácté hodině jsme si dali hodinu a půl rozchod. Během této doby bylo možné si na náměstí koupit suvenýry (samozřejmě za patřičné ceny) nebo si v blízkých showroomech zaplatit jízdu po městě ve Ferrari. Na to se žáci těšili, a také toho v hojném počtu využili. Jízda v kabrioletu po městě byla nezapomenutelná (cena mimochodem také). Asi ve 14:00 hod. jsme se rozloučili s Maranellem a vyrazili zpět do Rosolina Mare, kam jsme dorazili po 16.hodině. Poobědvali jsme, oblékli si plavky a hurá k moři! Kupodivu bylo teplé, a tak jsme se vrhli do vln. Asi po dvou hodinách jsme zaveleli k odchodu na apartmány. Večer byl stanoven plán na další den.

             Čtvrteční ráno nás opět uvítalo krásným počasím. Bylo jasno a relativně teplo. Někteří chtěli vidět východ slunce nad mořem, a tak v půl sedmé ráno asi deset žáků s doprovodem vyrazilo na pláž. Před sedmou hodinou vyšlo slunce, což byl nezapomenutelný zážitek. Po návratu do apartmánů jsme posnídali a dopoledne měli volný program. Někteří se šli podívat na pláž, jiní vyrazili na prohlídku města, ostatní si užívali krásného dopoledne. Po poledni jsme uklidili a předali apartmány. V půl druhé jsme se rozloučili s Rosolina Mare a vyrazili do Benátek. Autobus zastavil asi 10 km před Benátkami v městečku Fusina. Odtud jsme do Benátek odjeli vaporetem (takové mořské MHD). Vystoupili jsme v přístavišti, každý dostal instrukce, „ kdyby se náhodou ztratil“ (mapku se zaškrtnutým místem setkání). Poté jsme se pěšky vydali na náměstí Svatého Marka. Po cestě jsme minuli Canal Grande, viděli zácpy gondol v kanálech, obdivovali pouliční umělce a architekturu. To však nebylo nic proti náměstí Svatého Marka. Nepopsatelné, to se musí vidět! Dóžecí palác, chrám Svatého Marka, náměstí a piazzetta se dvěma sloupy, symboly Benátek. Na prohlídku jsme měli zhruba 6 hodin. Ty utekly jako voda. V půl desáté jsme vyrazili stejnou cestou k vaporetu. Cesta po moři v noci byla, téměř by se dalo říci, tajuplná. Po návratu jsme si dali večeři a ve 24:00 hod. vyrazili na noční přejezd Alp, abychom se opět vrátili do okolí Berchtesgadenu, kde nás čekala poslední část exkurze, návštěva solných dolů.

             Okolo sedmé hodiny ranní jsme zastavili na parkovišti u solného dolu v Berchtesgadenu. Řidiči nám připravili snídani. Teplé párky, chleba a hořčice přišla všem k chuti. Po snídani jsme vyrazili k solnému dolu. Prohlídka byla objednána po dvaceti šesti osobách na 9:15 hod. a 9:35 hod. Po „odbavení“ jsme se oblékli do speciálních kombinéz - "havířských mundůrů" a nasedali do vláčku, který nás vtáhl do útrob dolu. Kromě přednášky v českém jazyce o vzniku a těžbě soli (v historii i v současnosti) nás čekala legrační jízda po prudké dřevěné skluzavce a projížďka na voru v podzemním solném jezeře s laserovou show. Vláček nás vyvezl zpět před solné doly, kde jsme si v obchůdku mohli zakoupit vlastní fotografie z exkurze či dárkové balení solí i s různými příchutěmi.

 Před polednem jsme nastoupili k cestě domů, do Benešova. Ta uběhla poměrně rychle a v půl šesté jsme stáli před školou. Sice unavení z čtyřdenního cestování, ale všichni plni zážitků a dojmů.

             Na závěr nám dovolte, abychom velmi kladně zhodnotili celý zájezd. To, že je naše hodnocení celé akce kladné, za to patří dík především žákům, účastníkům zájezdu. Byli jsme mile překvapeni, s jakou samozřejmostí po celou dobu dodržovali dohodnutá pravidla a zásady slušného chování a s jakým zájmem zjišťovali a přijímali informace. Poděkování patří také dopravci, panu Dvořákovi z Mladé Vožice, a jeho řidičům, kteří s námi bezpečně urazili trasu dlouhou 2 200 km.

 

Ing. Antonín Vošický, Ing. Jaroslav Bambas

učitelé odborných předmětů ISŠT Benešov

 

 

Foto zde.